Zelení ponesou dál politiku Žižkov (nejen) sobě

komentář Ondřej Ruta

Mnoho lidí se ptá, proč letos Zelení nekandidují s ŽNS. Tři jednatelé spolku ŽNS obešli Matěje Stropnického, který spolek zakládal a byl jeho hlavním hybatelem, a rozhodli se podpořit kandidátku TOP/STAN. Ničeho přitom nedosáhl, jednatelé ŽNS se objevují až na nevolitelných místech. Politika bydlení, hlavní cíl spolku ŽNS, se v programu TOP/STAN omezuje pouze na holé konstatování, že dokončení privatizace je prioritou. Na Praze 3 nekandiduje strana, která by tvrdila něco jiného.

Byli jsme to přitom právě my Zelení, kteří jsme jménem ŽNS na červnovém zastupitelstvu předložili návrh, který by v současné krizi bydlení zamezil spekulacím a umožnil starousedlíkům odkoupit byty za ceny srovnatelné s předchozími vlnami privatizace. Ostatní strany, včetně TOP/STAN byli pro zachování statu quo a navíc podpořili zvolení Bellu z ODS za starostu.

Na tuhle stranu barikády se spolek ŽNS nově postavil. Zelení ale nesou odkaz původní politiky dál. Dostupné bydlení pro nás zůstává jednou z hlavních priorit. Kromě dokončení privatizace je třeba urychleně opravit a k pronájmu nabídnout 300 volných bytů, kterými MČ disponuje. Začít stavět byty nové a nabídnout je těm, kteří na dnešním trhu s bydlením nemají šanci přežít – seniorům, matkám samoživitelkám, mladým rodinám. O tom, že byty nemají být jen na kšeft, je třeba přesvědčit i developery. Ve vyspělých městech bývá samozřejmé, že část nově postavených bytů převedou na město. Celý program, který není zdaleka jen o bydlení, najdete na www.prozizkov.cz.

Rozhovor s Ondřejem Rutem

Žižkovské listy nás požádaly o zodpovězení anketních otázek. Z minulosti máme zkušenost, že ŽL píší tendenčně a jednostranně podporují místní ODS. Aby jednotlivé odpovědi nebyly vytrženy z kontextu, zveřejňujeme je zde, vlastně jako takový rozhovor s naším lídrem Ondřejem Rutem.

Jaké budou vaše hlavní priority na čtyři roky pro Žižkov a Vinohrady?
Praha 3 musí aktivně přispět ke zlepšení dostupnosti bydlení. Splnit slib a dluh z minulosti, co nejrychleji dokončit privatizaci bytů a výnosy z ní investovat do výstavby bytů nových a rekonstrukcí těch stávajících. Můžeme k tomu použít také peníze z balíku více jak dvou miliard ve Fondu rozvoje dostupného bydlení, jehož založení iniciovali v Praze Zelení. Pokusíme se také vyjednat s developery, aby část bytů v nové výstavbě připadla městu, např. výměnou za zhodnocení jejich pozemků změnou územního plánu.
Klimatická změna přináší vlny sucha a veder, do ulic musíme dostat vodu a stromy. Zelení chtějí v ulicích Prahy 3 vysázet nejméně 200 nových stromů a začít instalovat pítka a mlžítka. Zvýšíme dopravní bezpečnost. Chodci jsou pro nás prioritou. Všechny tramvajové zastávky musí být bezbariérové. V rezidenčních oblastech zavedeme zklidněné zóny 30 a na frekventovaných místech doplníme další bezbariérové přechody.

Který z kandidujících subjektů je pro Vás jako koaliční partner nepřijatelný? Proč?
SPD jako reprezentant extrémně pravicového populismu. Problém máme také s ODS ve spojení se Svobodnými – jejich ideologický boj za svobodu aut a proti používání kola ve městě není ve shodě s naší politikou. Nechceme se také opírat o podporu KSČM.

Věříte, že vyšší počet strážníků zajistí vyšší bezpečnost v Praze 3?
Hodně záleží na tom, jak policie pracuje. Pokud se bude soustředit na nahánění lidí bez domova sem a tam po městě, jak navrhuje starosta Bellu, tak nám více strážníků nepomůže. Policii odpadlo sledování přestupků za neoprávněné parkování v zónách, které dnes už řeší automatický systém, přesto není schopna efektivně řešit některé dopravní přestupky (stání na zákazu nebo v zeleni, průjezd rezidenčními zónami apod.) nebo dodržování nočního klidu.

Myslíte, že by obecní nájemci, kterým městská část v minulosti nestihla v slíbeném termínu nabídnout v privatizaci byt k odkupu, měli být radnicí kompenzování? Pokud ano, v jaké formě?
Radnice by měla na zpoždění v privatizaci i na stoupající ceny nemovitostí reagovat. Zelení v klubu Žižkov nejen sobě proto letos na zastupitelstvu navrhli zavedení další slevy – 20 % z kupní ceny dolů, pokud se kupující zaváže, že byt po dobu 20 let nepřevede na třetí osobu. To by mělo bránit spekulacím a umožnit privatizovat za ceny srovnatelné s dobou, kdy byla lidem privatizace přislíbena.

Jste spokojeni s úrovní farmářských trhů provozovaných na Jiřáku dceřinou firmou městské části?
Úroveň trhů po změně provozovatele viditelně neklesla. Zlepšit je třeba dostupnost informací o původu výrobků, aby si byl zákazník jist, že jsou skutečně farmářské.

Kdo a proč by měl být podle Vás provozovatelem farmářských trhů? Jaká kritéria by podle měla v jeho výběru hrát roli?
Pokud se prokáže, že je provozování trhů přímo městskou akciovkou ekonomicky efektivní, není důvod provozovatele měnit.

Jaký je váš pohled na výstavbu trasy metra B na Žižkov, případně zavedení dalších linek (tramvaj v Husitské apod.)?
(Máte zřejmě na mysli trasu D..)Myslím, že bytová výstavba, zejména v areálu Nákladového nádraží, ukáže, že metro na Žižkov je potřeba. Dříve než za 20 let se ho ale nedočkáme. Přeplněným tramvajím mohou ulevit i další stavby – musíme urychlit přípravu nové tramvajové trati, spojující Vinohradskou a Hlavní nádraží, trati spojující Želivského a Eden/Spořilov nebo nové trati přes Nákladové nádraží do Habrové ulice. Opravdovou dopravní revolucí, která může snížit počet aut v centru však bude výstavba tvz. Nového Spojení II – projektu podzemní železnice, který umožní příměstským vlakům projíždět centrem Prahy. Mohli bychom tak dojet jedním vlakem z Kladna do Vršovic nebo z Milovic na Karlovo náměstí.

Jaký je Váš postoj k výstavbě na Nákladovém nádraží Žižkov?
Je to rozvojové území, na němž má vzniknout nový kus města. Nemělo by se ale, jako dnes, plánovat salámovou metodou. Je třeba schválit urbanistickou koncepci (územní studii), která dopředu určí kapacity zástavby, polohu náměstí, parků, základní školy a jiné občanské vybavenosti. To je možné realizovat v návaznosti na právě probíhající změnu územního plánu, nebo v návaznosti na Metropolitní plán, jehož návrh v tomhle ohledu absolutně selhává.

Jaký je Váš postoj k budoucnosti parku Parukářka a jeho okolí? Jaká je Vaše představa budoucí existence občerstvení v parku? Jaký je váš postoj k plánované výstavbě v okolí – projekty na pozemku vysloužilého areálu Českého rozhlasu u Jeseniovy ulice, či projekt firmy Villa Parukářka v sousedství Kliniky?
Parukářku není třeba nijak výrazně vylepšovat, funguje dobře tak, jak je. Tlak developmentu v jejím okolí by ale měla radnice usměrňovat, aby nedocházelo k předimenzované zástavbě a park byl lépe přístupný z okolních soukromých pozemků. Do vlastnictví města by bylo vhodné dostat pozemky Olšanské investiční a.s. (dříve Ortenaria), kde má i podle Pleskotovy koncepce vzniknout nový park s vodní plochou. Na předimenzovanou stavbu na bývalých pozemcích Rozhlasu Zelení dlouho aktivně upozorňovali a i díky tomu došlo k částečnému snížení stavby. Pořád ale nejde o budovu, která by do okolí zapadla. O ostatních developerských kauzách se snažíme šířit informace prostřednictvím kampaně www.zizkovnezastavis.cz.

Jaký je Váš koncept řešení dopravy v klidu a obecně nedostatku parkovacích míst v městské části? Jakým způsobem navrhujete situaci řešit? Jak se stavíte k výstavbě podzemních garáží v Praze 3?
Při parkování je třeba upřednostnit rezidenty, celoměstskou politikou snižovat poptávku po automobilové dopravě a zlepšovat nabídku komfortních cest MHD, vč. městské železnice. V ulicích bychom měli myslet méně na auta a více na stromy a lidi. Parkovací místo v podzemní garáži stojí veřejný rozpočet kolem dvou milionů korun, což si nemůže dovolit.

Jakou podobu by měl mít koncept Smart City pro Prahu 3, jaké projekty v této souvislosti máte v plánu realizovat?
Současná koncepce Smart City je příliš obecná a slouží hlavně pro propagaci a zvyšování prestiže radnice. Není to koncepce, která by usměrňovala rozvoj a konkrétní projekty. Smart city se bohužel často redukuje na nepříliš užitečné, nebo předražené projekty, jako jsou informační cedule v parcích a chytré lavičky. Dobrým projektem smart city jsou pro mě Rekola, bike-sharingový systém, který město nestojí ani korunu. Obecně je třeba udělat pokrok v dopravě. Vždyť Dopravní podnik dodnes neumí poskytnout data o pohybu tramvají a autobusů v reálném čase, která mohou využít aplikace třetích stran. A nemá ani aplikaci vlastní. V Praze 3 se podařil projekt Čistá trojka, ten bychom chtěli udržet.

Souhlasíte se stávajícím způsobem rozdělování grantů v Praze 3? Pokud nikoliv, v čem by se měl změnit?
Grantový systém by se měl zlepšit. Z anonymního hodnocení politických nominantů v komisích se neúspěšní žadatelé zřídka dozvědí, co bylo v jejich žádosti špatně a proč uspěly jiné projekty. I pro hodnotitele je to těžké odpovědně bodovat obrovské množství projektů v omezeném čase. Zvýšit důvěru a spolehlivost grantového systému by mohla odborná pomoc zvenčí, základem je ale nastavení lepšího systému hodnocení a zavedení opravdových slovních posudků.

Jak se díváte na aktivity lidí okolo spolku Street Gardening, kteří na veřejných prostranstvích sázejí živelně květiny? Měla by být tato aktivita podle Vás nějak regulována? Pokud ano, tak jak?
Sázení květin v ulicích je třeba přivítat a nerušit. Je skvělé, že se lidé chtějí spontánně podílet na zlepšování veřejného prostoru. V tomhle přístupu ke světu je základ naší pospolitosti a dobrého fungování města. Není nutné, aby radnice měla pod kontrolou úplně vše.

Příjemnějším a bezpečnějším ulicím Prahy 3 brání ideologické předsudky koaličních stran

Matěj Michalk Žaloudek, psáno pro Kauzu 3, 3. 11. 2017

V listopadových Radničních novinách vychází manipulativní, až propagandistický text varující před cykloobousměrkami na území Prahy 3. Na dalších řádkách vysvětluji, v čem je problematický, a proč se vládnoucí žižkovská koalice svou dopravní politikou řadí mezi konzervativce z minulého století. Podpora cyklistiky ve městě je podporou přívětivějších ulic pro všechny, o jízdní kola jde až v druhé řadě.

Sled událostí je následující: K rukám místostarostky Vítkovské přišla 7. srpna tohoto roku z magistrátního Odboru rozvoje a financování dopravy (RFD) žádost o zavedení cykloobousměrek (tj. změnu dopravního značení) v těch ulicích, ve kterých se cyklisti dlouhodobě v obou směrech beztak pohybují. Argumentace odboru je jednoduchá: Řidič alespoň bude na již existující pohyb cyklistů upozorněn řádným dopravním značením a data ukazují, že pohyb cyklistů těmito ulicemi je bezpečnější (cyklisti intuitivně vybírají dopravně klidnější ulice).

Hned 30. srpna návrh projednala Rada městské části a zamítla ho. V důvodové zprávě se dočteme o tom, že „je potřeba zohlednit bezpečnost všech účastníků provozu“. Přímo k usnesení je přitom přiložena statistika magistrátu, která ukazuje, že v debatovaných 34 ulicích se za posledních deset let staly jen čtyři nehody s účastí cyklistů. Přestože prakticky polovina jízd na kole těmito ulicemi je „špatným směrem“, všechny čtyři nehody se kupodivu staly, když cyklista jel zrovna tím „správným směrem“. Podobně je to pak v celé Praze: z 57 nehod s cyklisty mezi lety 2007 a 2013 byla jen ve čtyřech případech příčinou jízda v protisměru.

Nejde o nedorozumění. Jde o cílenou snahu radnice znepříjemnit cyklistům život
Na rozhodnutí Rady městské části upozornila radní Vítkovská 4. září videem na svém facebooku a velmi rychle se tak stala terčem posměchu; zejména pro tvrzení, že cyklisté v dotyčných ulicích stejně nejezdí, zatímco jí na videu jeden za zády projíždí. Video ale dává hlavně nahlédnout do myšlení vládnoucí ODS. Cyklisti by podle něj měli zůstat „v parcích a na cyklostezkách“. Velmi podobné jsou dlouhodobě názory starostky Hujové (TOP 09); i ona je „pro cyklistiku“, je-li brána jako rekreační sport. Ale ne, že si někdo jen tak jezdí ulicemi. Je zřejmé, že žižkovská pravice si s udržitelnou mobilitou moc hlavu neláme a cyklisty v ulicích bere jako obtěžující a nebezpečný element. Pomíjím, že argumentovat tím, že na Žižkově cyklisti přece skoro nejezdí, je stejně hloupé jako říkat, že ve stanicích metra bez výtahu také žádní vozíčkáři nevystupují. Podmínky pro jízdu na kole jsou na Praze 3 tristní a magistrátní doporučení je extrémně levným krokem k alespoň částečné nápravě.

Návrh připravený na základě kvalifikovaných dat magistrátními experty na dopravu tak smetla na základě svých ideologických předsudků rada, ve které za dopravu ručí mzdová účetní a za územní rozvoj ekonomka. (Na tom by nebylo nic špatného, kdyby měly ony nebo jejich lidi znalost odborného konsenzu.)

Dosavadním vyvrcholením tažení proti cyklistům je pak nejnovější článek v Radničních novinách. Tématu je věnována celá strana 12 a prakticky celý text je poskládán pouze z vyjádření policie. Z jejich slov je cítit předpojatost a zlehčování statistik „vlastní zkušeností“. (Tu máme každý nějakou. Jistě, že policista nevidí jízdu v protisměru často, každý, kdo vidí uniformu, z kola hned sesedne.) Celý článek se nese v tom duchu, že cyklisté velmi často porušují předpisy a proto si přece nezaslouží nějakou změnu k lepšímu. Připomíná to represivní prohibiční politiku, která má všechny možné důsledky jen ne snížení užívání alkoholu.

Jízda v protisměru jako hazard se zdravím. Zní to logicky, ale je to blbost.
Nejabsurdnější jsou pak konstatování redakce novin na závěr textu:
1) Opatření by prý zvýhodňovalo jednu skupinu účastníků silničního provozu oproti jiným.
Jako že by zvýhodnilo – mnohem pomalejší, mnohem zranitelnější a mnohem ekologičtější – cyklisty před motoristy, kteří dnes uličnímu prostoru naprosto dominují? A to je špatně proč přesně?
2) V současné době je prý cyklistický provoz na území Prahy 3 „možný“ a není důvod nic měnit.
Jel autor textu vůbec někdy po městě na kole? Zkoušel se systémem jednosměrek bez navigace dostat z místa A do místa B? V praxi si každý dvakrát rozmyslí, zda sjede další ulici z kopce dolů, jen aby zjistil, že tam je taky jednosměrka. Je tak těžké pochopit, že lidé jezdí ve městě na kole ne proto, aby zažili adrenalin a měli svaly na nohou, ale aby se v přijatelném časovém horizontu dostali třeba do práce?
3) Cykloobousměrkami by se prý zhoršila plynulost a bezpečnost provozu.
Obojí vyvrací zkušenosti z měst, kde byly zavedeny. Ve Francii jsou na kole legálně průjezdné všechny jednosměrné ulice s omezením na 30 km/h a méně. Brusel má obousměrky na celém svém území. Ani v Karlíně se po zavedení zóny 30 nehodovost nijak nezvýšila. Cykloobousměrky nejsou nebezpečné nikde na světě.

Na Redakční radě Radničních novin 23. 10. jsem na výmysly v textu upozorňoval. Především jsem navrhl, aby v článku kromě policie dostal prostor alespoň kdokoliv, kdo se dopravou či územním rozvojem zabývá profesně. Že bychom si měli podobu veřejného prostoru nechat předepisovat výhradně represivními složkami státu, považuji za neslučitelné s liberální společností. Všechny moje návrhy byly zamítnuty.

Nejde zdaleka jen o cyklistiku
Tento článek není lobbing za relativně malou cyklokomunitu. Cykloobousměrky jdou nejčastěji ruku v ruce se zónami 30 a dalším dopravním zklidněním rezidenčních čtvrtí. Je absurdní, že ve čtvrti, kde je běžné chodit středem ulice nebo večer pokuřovat v hloučcích před hospodou, je stále legální jezdit mimo hlavní tahy padesátkou. Stačí se projít obytnými ulicemi například v německých nebo holandských městech a pochopíte, proč se v nich cítí dobře všichni lidé bez ohledu na to, kolik kol mají zrovna pod sebou. Jde o zklidnění celého prostředí ulice, nejen vozovky. Máte při chůzi přes silnici mnohem komfortnější pocit, nerozhlížíte se třikrát na obě strany, zastavíte se se známým k hovoru nebo si u nějakého podniku dáte kafe přímo na ulici. Je to prostě velmi jednoduchý nástroj, jak pouhou změnou dopravního značení podnítit postupné, ale rapidní zlepšení kvality veřejného prostoru.

Moderní město by mělo vítat každého, kdo se po městě pohybuje jinak než autem. Toho docílíme jedině tím, že budeme překážky odbourávat, nikoliv tím, že cyklistům pomocí pokut vysvětlíme, že překážku přece mohou objet. Chceme-li, aby ulice, ve kterých žijeme, byly přívětivější, aby v nich lidé trávili čas, aby zácp bylo méně a ovzduší nebylo plné jedů, musíme dlouhodobě podporovat a aktivně hledat veškeré alternativy k automobilové dopravě. Na tom není nic naivního, složitého ani extrémního. Žižkovská radnice dělá přesný opak.

Matěj Michalk Žaloudek
Autor je členem redakční rady Radničních novin a členem základní organizace Strany zelených Praha 3.