Rozhovor s Ondřejem Rutem

Žižkovské listy nás požádaly o zodpovězení anketních otázek. Z minulosti máme zkušenost, že ŽL píší tendenčně a jednostranně podporují místní ODS. Aby jednotlivé odpovědi nebyly vytrženy z kontextu, zveřejňujeme je zde, vlastně jako takový rozhovor s naším lídrem Ondřejem Rutem.

Jaké budou vaše hlavní priority na čtyři roky pro Žižkov a Vinohrady?
Praha 3 musí aktivně přispět ke zlepšení dostupnosti bydlení. Splnit slib a dluh z minulosti, co nejrychleji dokončit privatizaci bytů a výnosy z ní investovat do výstavby bytů nových a rekonstrukcí těch stávajících. Můžeme k tomu použít také peníze z balíku více jak dvou miliard ve Fondu rozvoje dostupného bydlení, jehož založení iniciovali v Praze Zelení. Pokusíme se také vyjednat s developery, aby část bytů v nové výstavbě připadla městu, např. výměnou za zhodnocení jejich pozemků změnou územního plánu.
Klimatická změna přináší vlny sucha a veder, do ulic musíme dostat vodu a stromy. Zelení chtějí v ulicích Prahy 3 vysázet nejméně 200 nových stromů a začít instalovat pítka a mlžítka. Zvýšíme dopravní bezpečnost. Chodci jsou pro nás prioritou. Všechny tramvajové zastávky musí být bezbariérové. V rezidenčních oblastech zavedeme zklidněné zóny 30 a na frekventovaných místech doplníme další bezbariérové přechody.

Který z kandidujících subjektů je pro Vás jako koaliční partner nepřijatelný? Proč?
SPD jako reprezentant extrémně pravicového populismu. Problém máme také s ODS ve spojení se Svobodnými – jejich ideologický boj za svobodu aut a proti používání kola ve městě není ve shodě s naší politikou. Nechceme se také opírat o podporu KSČM.

Věříte, že vyšší počet strážníků zajistí vyšší bezpečnost v Praze 3?
Hodně záleží na tom, jak policie pracuje. Pokud se bude soustředit na nahánění lidí bez domova sem a tam po městě, jak navrhuje starosta Bellu, tak nám více strážníků nepomůže. Policii odpadlo sledování přestupků za neoprávněné parkování v zónách, které dnes už řeší automatický systém, přesto není schopna efektivně řešit některé dopravní přestupky (stání na zákazu nebo v zeleni, průjezd rezidenčními zónami apod.) nebo dodržování nočního klidu.

Myslíte, že by obecní nájemci, kterým městská část v minulosti nestihla v slíbeném termínu nabídnout v privatizaci byt k odkupu, měli být radnicí kompenzování? Pokud ano, v jaké formě?
Radnice by měla na zpoždění v privatizaci i na stoupající ceny nemovitostí reagovat. Zelení v klubu Žižkov nejen sobě proto letos na zastupitelstvu navrhli zavedení další slevy – 20 % z kupní ceny dolů, pokud se kupující zaváže, že byt po dobu 20 let nepřevede na třetí osobu. To by mělo bránit spekulacím a umožnit privatizovat za ceny srovnatelné s dobou, kdy byla lidem privatizace přislíbena.

Jste spokojeni s úrovní farmářských trhů provozovaných na Jiřáku dceřinou firmou městské části?
Úroveň trhů po změně provozovatele viditelně neklesla. Zlepšit je třeba dostupnost informací o původu výrobků, aby si byl zákazník jist, že jsou skutečně farmářské.

Kdo a proč by měl být podle Vás provozovatelem farmářských trhů? Jaká kritéria by podle měla v jeho výběru hrát roli?
Pokud se prokáže, že je provozování trhů přímo městskou akciovkou ekonomicky efektivní, není důvod provozovatele měnit.

Jaký je váš pohled na výstavbu trasy metra B na Žižkov, případně zavedení dalších linek (tramvaj v Husitské apod.)?
(Máte zřejmě na mysli trasu D..)Myslím, že bytová výstavba, zejména v areálu Nákladového nádraží, ukáže, že metro na Žižkov je potřeba. Dříve než za 20 let se ho ale nedočkáme. Přeplněným tramvajím mohou ulevit i další stavby – musíme urychlit přípravu nové tramvajové trati, spojující Vinohradskou a Hlavní nádraží, trati spojující Želivského a Eden/Spořilov nebo nové trati přes Nákladové nádraží do Habrové ulice. Opravdovou dopravní revolucí, která může snížit počet aut v centru však bude výstavba tvz. Nového Spojení II – projektu podzemní železnice, který umožní příměstským vlakům projíždět centrem Prahy. Mohli bychom tak dojet jedním vlakem z Kladna do Vršovic nebo z Milovic na Karlovo náměstí.

Jaký je Váš postoj k výstavbě na Nákladovém nádraží Žižkov?
Je to rozvojové území, na němž má vzniknout nový kus města. Nemělo by se ale, jako dnes, plánovat salámovou metodou. Je třeba schválit urbanistickou koncepci (územní studii), která dopředu určí kapacity zástavby, polohu náměstí, parků, základní školy a jiné občanské vybavenosti. To je možné realizovat v návaznosti na právě probíhající změnu územního plánu, nebo v návaznosti na Metropolitní plán, jehož návrh v tomhle ohledu absolutně selhává.

Jaký je Váš postoj k budoucnosti parku Parukářka a jeho okolí? Jaká je Vaše představa budoucí existence občerstvení v parku? Jaký je váš postoj k plánované výstavbě v okolí – projekty na pozemku vysloužilého areálu Českého rozhlasu u Jeseniovy ulice, či projekt firmy Villa Parukářka v sousedství Kliniky?
Parukářku není třeba nijak výrazně vylepšovat, funguje dobře tak, jak je. Tlak developmentu v jejím okolí by ale měla radnice usměrňovat, aby nedocházelo k předimenzované zástavbě a park byl lépe přístupný z okolních soukromých pozemků. Do vlastnictví města by bylo vhodné dostat pozemky Olšanské investiční a.s. (dříve Ortenaria), kde má i podle Pleskotovy koncepce vzniknout nový park s vodní plochou. Na předimenzovanou stavbu na bývalých pozemcích Rozhlasu Zelení dlouho aktivně upozorňovali a i díky tomu došlo k částečnému snížení stavby. Pořád ale nejde o budovu, která by do okolí zapadla. O ostatních developerských kauzách se snažíme šířit informace prostřednictvím kampaně www.zizkovnezastavis.cz.

Jaký je Váš koncept řešení dopravy v klidu a obecně nedostatku parkovacích míst v městské části? Jakým způsobem navrhujete situaci řešit? Jak se stavíte k výstavbě podzemních garáží v Praze 3?
Při parkování je třeba upřednostnit rezidenty, celoměstskou politikou snižovat poptávku po automobilové dopravě a zlepšovat nabídku komfortních cest MHD, vč. městské železnice. V ulicích bychom měli myslet méně na auta a více na stromy a lidi. Parkovací místo v podzemní garáži stojí veřejný rozpočet kolem dvou milionů korun, což si nemůže dovolit.

Jakou podobu by měl mít koncept Smart City pro Prahu 3, jaké projekty v této souvislosti máte v plánu realizovat?
Současná koncepce Smart City je příliš obecná a slouží hlavně pro propagaci a zvyšování prestiže radnice. Není to koncepce, která by usměrňovala rozvoj a konkrétní projekty. Smart city se bohužel často redukuje na nepříliš užitečné, nebo předražené projekty, jako jsou informační cedule v parcích a chytré lavičky. Dobrým projektem smart city jsou pro mě Rekola, bike-sharingový systém, který město nestojí ani korunu. Obecně je třeba udělat pokrok v dopravě. Vždyť Dopravní podnik dodnes neumí poskytnout data o pohybu tramvají a autobusů v reálném čase, která mohou využít aplikace třetích stran. A nemá ani aplikaci vlastní. V Praze 3 se podařil projekt Čistá trojka, ten bychom chtěli udržet.

Souhlasíte se stávajícím způsobem rozdělování grantů v Praze 3? Pokud nikoliv, v čem by se měl změnit?
Grantový systém by se měl zlepšit. Z anonymního hodnocení politických nominantů v komisích se neúspěšní žadatelé zřídka dozvědí, co bylo v jejich žádosti špatně a proč uspěly jiné projekty. I pro hodnotitele je to těžké odpovědně bodovat obrovské množství projektů v omezeném čase. Zvýšit důvěru a spolehlivost grantového systému by mohla odborná pomoc zvenčí, základem je ale nastavení lepšího systému hodnocení a zavedení opravdových slovních posudků.

Jak se díváte na aktivity lidí okolo spolku Street Gardening, kteří na veřejných prostranstvích sázejí živelně květiny? Měla by být tato aktivita podle Vás nějak regulována? Pokud ano, tak jak?
Sázení květin v ulicích je třeba přivítat a nerušit. Je skvělé, že se lidé chtějí spontánně podílet na zlepšování veřejného prostoru. V tomhle přístupu ke světu je základ naší pospolitosti a dobrého fungování města. Není nutné, aby radnice měla pod kontrolou úplně vše.

Metropolitní plán – jaké jsme podali připomínky

Ondřej Rut, blog.respekt.cz, 20. 7. 2018

Jen do 26. 7. má veřejnost možnost vyjádřit se k návrhu Metropolitního plánu. V tomto článku přináším co nejstručnější návod jak to udělat a inspiraci v podobě připomínek, které jsem sám uplatnil jako zastupitel při projednání na zastupitelstvu Prahy 3 i jako řadový občan.

Výkresy Metropolitního plánu najdete k prohlížení zde: https://plan.app.iprpraha.cz/vykresy/

PŘÍKLADY KONKRÉTNÍCH PŘIPOMÍNEK

Možnost podmínění staveb pořízením územní studie

Metropolitní plán výslovně v čl. 165 stanovuje, že zástavba na žádném území nebude podmíněna pořízením územní studie nebo regulačního plánu – podrobnější koncepce rozvoje území. To je rizikové zejména v rozvojových a transformačních oblastech, na Žižkově zejména pro oblast Nákladového nádraží Žižkov.

Připomínka: Požaduji změnu čl. 165, či dalších ustanovení tak, aby bylo vhodným způsobem umožněno vymezit plochy nebo koridory, v nichž bude rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie, jak to stanovuje §43, odst. 2 stavebního zákona.

lokalita 020 – Vinohrady

Výškové stavby kolem Flory

Připomínka: V lokalitě 020 – Vinohrady neodpovídá výšková regulace 12 podlaží na místě stavby Luxembourg Plaza na Floře okolní zástavbě, zejména v jižní části stavebního bloku. Požaduji snížit na odpovídající hladinu okolní zástavby (6 – 8 podlaží).

Ochrana vnitrobloku Bezovka

Připomínka: V lokalitě 020 – Vinohrady je třeba chránit vnitroblok “Bezovka” mezi panelovými domy v Ondříčkově a Kubelíkově ulici jako veřejně přístupnou plochu zeleně. Požaduji vymezit tuto plochu jako nestavební blok – městská parková plocha zahradní.

lokalita 021 – Žižkov

Divadlo Ponec – ochrana pro veřejnou vybavenost

Připomínka: V lokalitě 021 – Žižkov ve výkresu infrastruktury není vyznačena bodem ani plochou občanská vybavenost – divadlo Ponec. Požaduji doplnit plošným vymezením. Jde o významnou kulturní scénu, jejíž existenci je vhodné do budoucna chránit.

Budovy radnice – ochrana pro veřejnou vybavenost

Připomínka: V lokalitě 021 – Žižkov ve výkresu veřejné vybavenosti požaduji vymezit jako plochu občanské vybavenosti komplex budov, které slouží nebo jsou plánovány, že budou sloužit pro potřeby Úřadu městské části Prahy 3 (historická budova žižkovské radnice, budovy v Lipanské a budova bývalé ZŠ Havlíčkovo náměstí.)

lokalita 022 – Ohrada

Ochrana pozemků v Jeseniově ulici pro veřejnou vybavenost (zdravotnické zařízení a Klinika)

Připomínka: V lokalitě 022 – Ohrada požaduji ve výkresu veřejné vybavenosti vymezit jako plochu občanské vybavenosti pozemky v sousedství Jeseniovy ulice – dnešní zdravotnické zařízení a squat Klinika (parc.č. 4166/1, /2, /3, /6, /7, 4180, 4181 a 4182 v k.ú. Žižkov)

Ochrana kempu na Pražačce proti zástavbě

Připomínka: V lokalitě 022 – Ohrada požaduji ve výkresu veřejné vybavenosti vymezit jako plochu občanské vybavenosti pozemky v sousedství ulice Nad Ohradou – pozemky, kde se dnes nachází kemp a hostel. (parc.č. 2183/13, /14, /15, /16, /178 a /179 v k.ú. Žižkov)

lokalita 065 – Nákladové nádraží Žižkov

Podmínění zástavby podrobnější urbanistickou koncepcí

Připomínka: Požaduji, aby metropolitní územní plán vymezil plochu Nákladového nádraží Žižkov jako plochu, v níž je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie a stanovil lhůtu 5 let pro pořízení územní studie. Plocha vymezená pro tento požadavek by měla odpovídat ploše řešené v rámci probíhající změny Z2600/00.“

Vymezení konkrétních ploch pro park, veřejná prostranství a občanskou vybavenost

Připomínka: Požaduji, aby metropolitní územní plán vymezil v lokalitě 065 – Nákladové nádraží Žižkov v transformační ploše plochy, které budou určeny pro park, veřejná prostranství a občanskou vybavenost, zejména stavbu základní školy. Toto velké rozvojové území nemůže vznikat bez podrobnější koncepce. Pokud tyto plochy nebudou vymezeny, hrozí jejich zástavba komerčními budovami.

lokalita 303 – Židovské pece

Zástavba části parku Židovské pece

Připomínka: Pozemky č. p. 3566/13 a 3566/14 k. ú. Žižkov jsou v současném územím plánu začleněny do plochy ZP. Návrh metropolitního plánu je naopak vyčleňuje do zastavitelné lokality Židovské pece, resp. z plochy vymezené pro park. Tyto pozemky požadujeme začlenit do lokalitního parku 123/303/2041 Park Židovské pece. Změnou by došlo k urbanisticky nekoncepčnímu ukrajování parkové plochy. Stavba ubytovny má na dotčených pozemcích dočasný charakter.

lokalita 501 – Jarov

Ochrana ploch veřejné vybavenosti (bývalé školky) v ulici K lučinám před komerční zástavbou

Připomínka: Plochy bývalé školky při ulici K lučinám (parc.č. 2639/99, /115 a 118 v k.ú. Žižkov), v platném územním plánu vymezené jako plochy VV (pro veřejnou vybavenost) nejsou v návrhu MUP nijak chráněny proti bytové či komerční zástavbě. Požaduji tyto pozemky vymezit ve výkresu veřejné vybavenosti jako plochy pro občanskou vybavenost.

 

PODROBNÁ PŘIPOMÍNKA K LOKALITĚ 065 – NÁKLADOVÉ NÁDRAŽÍ ŽIŽKOV

1 / Cílový charakter

Požaduji, aby MPP stanovil regulativy a navrhl dostatečně konkrétní řešení prostorového uspořádání a využití území lokality, které vytvoří podmínky a garance pro stanovený cílový charakter území.

Odůvodnění

Základní charakter je stanoven v principu správně, některé požadované charakteristiky však nejsou řádně odůvodněny.

„Naplnit potenciál zastavitelné stavební, transformační, obytné lokality Nákladové nádraží Žižkov se strukturou hybridní. Lokalita Nákladové nádraží Žižkov je vymezena jako lokalita s hybridní strukturou. Cílem navržených regulativů je určení prostorového uspořádání, dotvoření sítě veřejných prostranství, dokomponování Basilejského náměstí, prodloužení kompoziční osy Olšanská skrze budovu Nákladového nádraží Žižkov napříč lokalitou až k Jarovu, dotvoření výškové kompozice lokality v oblastech se stanovenou hladinou věží, napojení lokality na síť tramvajové dopravy a vytvoření sítě veřejné vybavenosti a parků dle navržených parametrů transformačních ploch.“

Cílový charakter není propsán do konkrétního návrhu regulativů v území. Návrh územního plánu (MPP) musí stanovit takové regulativy využití území a prostorového uspořádání, aby byly vytvořeny podmínky pro dosažení cílového charakteru a současně bylo územním plánem jeho dosažení garantováno.

Například požadavek na „prodloužení kompoziční osy Olšanská skrze budovu Nákladového nádraží Žižkov“ je nejasný a návrh MPP a jeho regulativů, ani odůvodnění přijatého řešení nepřináší dostatečně přesné vymezení tohoto požadavku. Prodloužení kompoziční osy tak lze chápat i pro území nebezpečným způsobem, který může být v rozporu s památkovou ochranou i ostatních charakteristik území. Je třeba jednoznačně v plánu odmítnout a garantovat nemožnost prodloužení dopravní osy Olšanské středem území se všemi kumulovanými negativními jevy jak pro urbanistickou kompozici (vytvořením bariéry a znemožněním autonomního centra území), tak pro pohodu a kvalitu života spojenou s neúměrnými zátěžemi, generovanými průjezdnou dopravou atp.

2 / Kontext lokality

Požaduji, aby metropolitní plán stanovil celoměstský význam lokality v celoměstském kontextu, navrhl adekvátní kompozici území a stanovil odpovídající regulativy prostorového uspořádání a využití území. Současně požadujeme, aby byly ve vztahu ke stanovené úloze lokality příslušné části výroku, zejména nevhodná monocentricita koncepce rozvoje města.

Odůvodnění

Unikátní poloha v rámci kompozice celého města (je součástí grandiózní cca 20 km dlouhé vzdušné osy klenoucí se na celým městem i lokální kompoziční osy v rámci Žižkova – v ose Olšanské třídy) lokalitu předurčují k významnosti, která by zhodnocena v podobě lokálního centra. Úloha lokality v celkovém organismu města, tj. mj. i vznik lokálního centra musí být v MPP stanovena (a nesmí být v rozporu se základní koncepcí rozvoje města. I z tohoto důvodu je nezbytné, aby byl přehodnocen princip dostřednosti a monocentricity, jež je mj. i v rozporu s požadavky na polycentrické uspořádání města v Zásadách územního rozvoje hl. m. Prahy (ZÚR). Současně musí být urbanistická ambice místa do území promítnuta a presentována výrazným prostorovým i funkčním konceptem (na úrovni půdorysného, prostorového i funkčně provozního konceptu).

3 / Kompoziční osa

Požaduji, aby vedení tramvajové tratě bylo přesunuto na sever od budovy Nákladového nádraží a aby byla stanovena základní kompozice území, zejména veřejných prostranství a jejich hierarchie

Odůvodnění                                            

Navrhované dokončení kompoziční osy Olšanské je nutno chápat jako kompozici a vizuální (ve smyslu vertikálního akcentu, jako kontrapunktu televizní věže). Ale také jako provozně funkční akcent završující urbánní osu (této myšlence adekvátně významným způsobem významnou náplní památkově chráněného objektu NN).

Nositelem významu kompoziční osy v jejím východním vyústění není dopravní funkce (ani MHD).

Návrh na průnik vedení tramvaje do prostoru budov NN, navíc cestou průrazu té památkově nejvíce ceněné je z mnoha hledisek nevhodný (hodnota budovy, konstrukčními danosti, ztrátu pobytového potenciálu vnitřního prostoru NN).

Optimální je vedení linie tramvajové trati severně od budovy NN (což vyvolává potřebu změny vymezení koridoru v návrhu plánu).

4 / Využití území

Požaduji, aby byla jasně stanovena koncepce urbanistického uspořádání lokality včetně veřejných prostranství a uliční sítě, plochami vymezena koncepce občanské vybavenosti a podrobně ve vztahu k urbanistické koncepci stanoveny regulativy využití území a jeho kapacit.

Odůvodnění

Lokalita je určena jako obytná. Má zásadní význam pro dotvoření (prostorové i funkční) kompozice Olšanského prostoru i širšího, neboť se tento prostor postupně mění z pouze administrativně dopravního na prostor obytný, resp. integrálně velkoměstský (v okolí v němž vznikají další obytné celky, pro něž lokalita vytváří logický střed). Vzhledem k tomu i k určité polohové výlučnosti, ale také jisté oddělenosti lokality od zástavby podél celoměstských radiál je nutné budoucí obytnou lokalitu koncipovat jako komplexní obytnou (městskou) strukturu vyššího významu, s potřebných občanským vybavením odpovídající lokálnímu centru nejen olšanského.

Obytné území bez konkrétního určení vybavenosti nezaručuje naplnění potenciálu lokálního centra, popřípadě specifické náplně (památkově chráněných objektů) NN, které je zde vzhledem k nadmístnímu významu této plochy (viz dále) možné – očekávané.

5 / Podrobnost stanovené regulace

Požaduji, aby MPP podmínil výstavbu v lokalitě pořízením podrobné územní studie nebo regulačního plánu.

Odůvodnění

V rámci plánu stanovená regulace definuje základní principy transformace lokality způsobem, který navržený jazyk plánu umožňuje. To vede k neakceptovatelné situaci, kdy popsaná regulace lokality je v principu odpovídající, avšak (svou podrobností) nezaručuje budoucí optimální podobu v souladu s jejím (polohovým) významem.

Je nutné zajistit, aby se potenciál místa nerozpustil neuváženou, předčasnou a nekoordinovanou stavební intervencí a nedošlo tak ke ztrátě významného komplexního potenciálu lokality.

Podmínkou jakékoli stavební činnosti musí být podrobnější regulace v podobě územní studie nebo regulačního plánu, určujícím prostorové struktury, v podrobnějším měřítku, včetně vymezení struktury veřejných prostorů.

6 / Výšková regulace

Požadujeme, aby byla výšková regulace kompletně přepracována ve smyslu vymezení regulačních celků i stanovení regulativů a vycházela z reálných urbanistických potřeb území.

Odůvodnění

Principiálně je hladina stanovena adekvátně, za optimální je však možno považovat 6, max. 7 n.p., nikoli 8 RNP. Stanovené regulativy výškových hladin neodpovídají urbanistickým potřebám města je třeba je přehodnotit (např. uvedením do souladu s výškovými hladinami PSP).

Stanovení výškové regulace v rastru 100x100m není adekvátní potřebám prostorového uspořádání území a je nezbytné rastr přehodnotit a v souladu se Zadáním výškovou regulaci stanovit s ohledem na urbanistickou strukturu území.

Věžové stavby jsou vzhledem ke kompoziční roli lokality v kontextu čtvrti možné a mohou se stát nástrojem dotvoření kompozice založené na akcentování pohledové osy Olšanské třídy.

Umístění, výšky a množství věžových staveb musí být prověřeno urbanistickou studií.

Stanovení výškové regulace v rastru 100x100m ovšem ani zde není adekvátní potřebám prostorové kompozice.

Navrhovaná hladina zástavby by měla gradovat východním směrem.

7 / Potenciál

Požadujeme, aby MPP s ohledem na stanovené regulativy využití území (zejména kapacity bytové výstavby) stanovil koncepci občanské vybavenosti a veřejné infrastruktury v lokalitě a vymezil pro ni adekvátní ploch, přičemž stanovená parametrická regulace je sice dobrým východiskem, ale nenahrazuje nezbytný návrh řešení.

Odůvodnění

Minimální podíl uličních prostranství (UPmin 35%) je odpovídající, ale negarantuje vznik adekvátních veřejných prostranství nad rámec uliční sítě

Minimální podíl městských parků: (PPmin 5%) by měl být jednoznačně navýšen (optimálně na 15%), avšak tato zeleň musí být jednoznačně komponována a koncentrována do funkčních celků, a současně musí zajistit kontinuální propojení Židovských pecí a Olšanských hřbitovů.

Minimální podíl občanské vybavenosti: (OVmin 5%), chybí zde (konkrétně vymezená) plocha pro životaschopnou školu s příslušným pozemkem pro zázemí a sportovní hřiště, přičemž procentuální podíl musí být odůvodněn kapacitami a způsobem využití území, jež návrh MPP v dostatečné míře podrobnosti neurčuje a přijaté řešení řádně neodůvodňuje.

Zcela pak schází zajištění nezpevněných ploch a řešení zeleně ve vnitroblocích, které dnes zajišťuje koeficient zeleně; což s ohledem na klimatické změny, vsakování i hospodaření s odpadní vodou není (mj. i s ohledem na schválenou Strategií adaptace HMP na klimatickou změnu) akceptovatelné.

Tyto parametry je však především nutno považovat pouze za východisko k návrhu. Územní plán musí tyto požadavky promítnout do návrhu prostorového uspořádání lokality.

Koeficienty zastavění bloku nutno prověřit minimálně urbanistickou studií.

Návrh musí stanovit maximální možnou kapacitní míru využití území ve vztahu ke způsobu využití, a to především s ohledem na generované zátěže a potřeby veřejné infrastruktury. Optimální míra využití s ohledem na cílový charakter území nemůže přesáhnout 700 tis. HPP s převažujícím podílem bydlení, avšak zajišťujícím optimální funkční mix.

V případě, že Zpracovatel navrhnout území z různých důvodů nemůže či nedokáže, musí absenci návrhu v lokalitě odůvodnit a podmínit rozvoj území stanovením podmínky pořízení územní studie nebo regulačního plánu se všemi zákonnými náležitostmi.

8 / Koncepce veřejných prostranství a zeleně

Požadujeme, aby MPP v lokalitě vymezil plochy veřejných prostranství a parků, zejména severojižního propojení zelených prvků Židovských pecí a Olšanských hřbitovů, a dále základní uliční kostru, centrálního náměstí a dalších veřejných prostranství.

Odůvodnění

Návrh metropolitního plánu v lokalitě 065 / Nákladové nádraží Žižkov zcela rezignuje na návrh veřejných prostranství, a to ani ve smyslu stanovení základní kompozice. Návrh MPP nepředkládá ani základní vymezení uliční sítě, která je pro vytvoření podmínek rozvoje území klíčová.

Tento stav je neakceptovatelný a může vést k nevratným urbanistickým zásadám či dokonce k znemožnění racionálního rozvoje území. Tímto přístupem předložený návrh MPP nenaplňuje základní požadavky stavebního zákona i Zadání. Stejně zcela absentuje koncepce zeleně, zejména a nezastavitelných ploch, které návrh v celé lokalitě naprosto nepochopitelně nestanovuje. Je nezbytné, aby MPP přinejmenším vymezil plochy parků s ohledem na naplnění sledované kompozice, a to minimálně ve stejné procentuální míře, kterou mimo plochu samotného nádraží vymezuje již platný územní plán. S ohledem na dlouhodobě sledovanou koncepci rozvoje lokality i na požadavky MČ je nezbytné, aby MPP stanovil takovou koncepci parků a zeleně, která zajistí propojení zeleně mezi Židovskými pecemi a Olšanskými hřbitovy.

Vzhledem ke zvolené metodice (legendě) plánu je zarážející, že MPP nestanovuje podmínky pro pěší propustnost území. Regulace území musí minimálně pro úspěšnou konverzi hlavní budovy předepsat její příčné průchody, navázané na navržený rastr ulic.

Návrh MPP plán dále musí stanovit minimální podíl zelených a nezpevněných ploch v zastavitelných částech lokality.

9 / Hodnoty

Požadujeme, aby MPP stanovil jasné regulativy, umožňující konverzi budovy nákladového nádraží, aniž by byla ohrožena jeho architektonická a památková ochrana. Návrh musí respektovat dominantní úlohu budovy nádraží v jeho bezprostředním okolí.

Odůvodnění

MPP musí stanovit podmínky pro účelné využití památkově chráněné budovy Nákladového nádraží včetně obsluhy jeho podzemní části a vyřešit kompoziční požadavky a navrhnout veřejná prostranství v jeho okolí, včetně ulice Želivského, vedení tramvaje a kompozice parkové zeleně.

Bezvýznamným se pochlubíme, problematické přejdeme mlčením

Matěj Michalk Žaloudek, psáno pro Kauzu 3, 6. 4.2017

Radniční noviny stále referují o jiné Praze 3. Dlouhodobě je to markantní ve výběru témat článků, ale také v jejich obsahu. Domnělé úspěchy či vlajkové lodi koaliční politiky tak dostávají prostor skoro v každém čísle, zatímco témata, kde koalice zaváhá, se z novin ztrácejí. V dubnu se například můžeme snad popáté dočíst o antigraffiti programu a o tom, že Praha 3 je republikovým lídrem v tématu Smart cities už jsme také četli nesčetněkrát, ale zatím se to projevuje jen v tom, že na jaře snad budou instalována jakási čidla usnadňující lidem parkování před úřadem na Havlíčkově náměstí (ačkoliv většinu věcí stejně lidi musejí řešit v budově v Seifertově ulici a většinou tam jedou tramvají).

Na druhou stranu, o historickém významu projektu Epopej na Vítkově pro český národ jsme četli celý podzim. Když se nyní ukázalo, že na Vítkově s pavilonem nikdo nepočítá a od projektu dává ruce koaliční ČSSD i ODS, Radniční noviny o tom mlčí. Ještě v březnu přitom několik napálených občanů poslalo do fondu několik stovek, které jim radnice zřejmě bude muset vracet. Zcela bez komentáře se ale v „nepolitické“ rubrice rozhovor najednou objeví historik Jiří T. Kotalík, člen správné rady nadačního fondu – to je náhoda! -, který čtenářům opět ozřejmí, proč by měl být pavilon na Vítkově. Proč tedy ale v doporučení odborné komise Vítkov skončil až předposlední, se ale nedozvíme, přitom hodnocení je velmi přehledně zpracováno na stránkách Institutu plánování a rozvoje.

O tom, co je skutečnost, rozhoduje starostka
Ještě větším problémem se ale zdá přetrvávající praxe čerpat pro články veškeré informace výhradně od představitelů a představitelek radnice, a to i v případě, že jde o témata celoměstská či odborná, ke kterým radní Prahy 3 nemusejí anebo ani nechtějí mít přesné informace. Ukázkovým příkladem je titulní strana dubnových Radničních novin s velkým titulkem „Praha 3 umožňuje vznik kulturně vzdělávacího centra v budově Nákladového nádraží Žižkov.“ Celý článek evidentně čerpá informace výhradně od starostky Hujové, případně z jejích tiskových výstupů. Ta v této kauze bohužel rozehrává dost cynické politické hry a článek je tak plný polopravd a podstatné informace zcela vypouští.

Rozhodnutí Prahy 3 požádat o nový podnět na změnu územního plánu a pokus o stažení změny již pořizované totiž není žádným posunem ke konverzi budovy NNŽ. Na konverzi budovy je politická shoda již dávno a do pořizované změny Z 2600 bude jednoduše zapracována. Starostka toto ví – vždyť o tom sama již několik let jednala. Ještě před necelými dvěma lety např. říká: “Vypracovali jsme mapku, podali návrh na změnu územního plánu Z 2600/00 (…) Zachovali bychom nádražní budovu.”

Aby to vypadalo, že radnice koná, jsou v textu dále popisovány kroky, které ale, zdá se, mají společný jmenovatel – torpédovat dlouholeté pokusy (nejen) města o vznik koncepce na celé území. Jsou ale zarámovány nadpisem, jako by snad měly moc popohnat vznik kulturní instituce v NNŽ.

Článek tak informuje, že Rada MČ P3 stáhla starý podnět na změnu územního plánu Z 2600. Pokud by se něco takového opravdu stalo, může se rozvoj lokality zablokovat na několik dalších let dopředu. Pikantní na tom je, že podněty může městská část (či kdokoliv jiný) podat a město se jimi musí zabývat, ale nemůže je zřejmě jen tak kdokoliv stáhnout – změny územního plánu prostě pořizuje město a jen ono je zamítá či schvaluje. Je to tedy trochu jako vybírat peníze na pavilon Alfonse Muchy, který městská část vůbec nestaví.

Dále se redakční text zmiňuje, že Praha 3 spolu s NNŽ chce dohromady řešit i další území přes silnici (pozemky dnešního O2 v Olšanské nebo pozemky severně od Malešické nad benzinkou PapOil na Jarově). Opět – přichází s tím po letech, kdy nic takového nepožadovala a ani to nemá zrovna logiku, protože hranice NNŽ jsou dlouhodobě i laikům celkem zřejmé. Výborně to ale může celý proces zpomalit.

Nakonec v článku přichází jako novinka najednou jakoby zcela samozřejmé tvrzení, že pozemky, které nepatří Central Group, by se měly přece moci zastavět až bude hotový městský okruh. Samozřejmě, všechny záměry ve městě by totiž zřejmě měly počkat na okruh a pravicové strany a developeři do té doby mohou šířit mýty o tom, že Zelení jsou proti veškeré výstavbě a byty proto zdražují.

Co ale s tím?
Celá problematika dalšího rozvoje NNŽ (a nejen ta) jistě není snadno srozumitelná každému čtenáři a čtenářce Radničních novin, což je přesně to, co umožňuje zabalit článek do lživého obalu „radnice umožňuje kulturní centrum“. Člověk by přitom čekal, že žižkovské noviny budou informovat třeba o tom, že Institut plánování a rozvoje konečně začal připravovat zadání pro vznik urbanistické studie na celé území NNŽ.

Jiné texty v novinách jsou zas mnohdy psány tak, že implicitně prodávají práci jiných, např. hlavního města, jako úspěch místní politické reprezentace. Například z úst radní pro dopravu Vítkovské tak občas zaslechneme “zařídili jsme” i u projektů, které ona nezařídila ani nefinancovala. Článku o zpackaném projektu rekonstrukce Husitské a Koněvovy se ale asi nedočkáme.

Je evidentní, že redakce novin městské části je stále pod obrovským politickým tlakem radnice a že slouží spíše k PR politických stran u moci než k informování občanů a občanek o dění na Praze 3. To se může změnit asi jedině tím, že opozice bude spravedlivěji zastoupena v Redakční radě (třetinu voličů, která volila vítěze voleb zastupuje jen jediný člověk v devítičlenném orgánu) nebo alespoň dostane u všech zásadních témat prostor pro vyjádření – uvidíme, zda se takové pravidlo neobjeví třeba v připravované nové koncepci Radničních novin.

Plán pro rozvoj nákladového nádraží není ani po 15 letech

Ondřej Rut, blog.respekt.cz, 15. 3. 2017 16:03

Podmínkou pro rozvoj nákladového nádraží je vytvoření urbanistické koncepce. S touto myšlenkou přišla městská část, věřte nevěřte, už v roce 2001. O pět let později pak byla proti salámové metodě zástavby schválena stavební uzávěra a v roce 2008 podala MČ podnět na změnu územního plánu s cílem vytvořit masterplan pro celé území. O schválení této změny se pod kódem Z2600 jedná dodnes.

Poté, co se podařilo zabránit stavbě obchodního centra v severní části, to vypadalo, že se koncepce konečně podaří projednat. Rada MČ však požádala o ukončení projednání Z2600. Území změny je prý třeba ještě rozšířit o další pozemky až na Jarově nebo na Olšanské, aby to bylo skutečně koncepční. Území vymezené Z2600 přitom posledních 9 let nikdo nezpochybnil. Jakoby starostka vypouštěla mediální mlhu, která má zakrýt jiné úmysly.

Povídá se, že prosazováním dokončení Z2600 jdeme na ruku Sekyrovi. Zřejmě je to odplata za to, že jsme označili dohodu o spolupráci MČ s Central Group za nevýhodnou. Projednání nové změny přitom znamená zdržení nejméně o dva roky. Nejde přitom o to, aby mohl rychle stavět Sekyra, ale o zahájení přípravy konverze a využití budovy nádraží a schválení ucelené koncepce, podle které se může stavět třeba příštích 30 let. Sekyra, Central Group, všichni.

Namísto toho první kolečko salámu nakrojil Central Group. Prý to muselo být, v územním plánu už má stavební pozemky a k tomu postaví školku. A kde bude škola?

„Jistě, paní starostko.“ Tu koncepci rozvoje opravdu chceme.

/Psáno pro Radniční noviny Prahy 3 - duben 2017/

Dohodou s Central Group se Praha 3 zbavuje kontroly nad rozvojem nákladového nádraží

Ondřej Rut, blog.respekt.cz, 27. 9. 2016

Rada městské části Praha 3 v pondělí schválila smlouvu s Central Group o spolupráci při zástavbě severní části Nákladového nádraží Žižkov. Smlouva je nevýhodná pro hlavní město i pro Prahu 3. Starostka Vladislava Hujová (TOP09) smlouvu dohodla v průběhu léta bez konzultace s představiteli IPR a hlavního města a nabourala tak společné snahy o vypsání urbanistické soutěže pro rozvoj celého území.

Podstatu celé smlouvy lze shrnout následovně. Central Group si v blízké budoucnosti nakreslí na severozápadní čtvrtinu území nádraží, co bude chtít a Praha 3 udělá všechno proto, aby mu to prošlo:

  • stáhne správní žalobu na nezákonnost územního rozhodnutí, kterou v minulosti sama podala;
  • stáhne žádost o změnu územního plánu zahrnující celé území nádraží, aby nebyly ohroženy koeficienty zástavby území Central Group;
  • bude souhlasit s jakýmkoli návrhem Central Group v územním a stavebním řízení a
  • bude souhlasit se zrušením stavební uzávěry.

Central Group na druhé straně postaví pro Prahu 3 mateřskou školku a veřejný park. Ta školka má ale háček – Smlouva stanovuje, že závazek stavby školky je spojen až s kolaudací poslední budovy v území, které tvoří čtvrtinu celého 35 hektarového území nádraží. To může být v horizontu výrazně delším než 10 let. Ten park má také háček – má být velký pouze tak, jak stanovuje už současný územní plán, nejde tedy o nic víc, co by se od vlastníka území dalo čekat tak jako tak.

Další závazek Central Group nelze zařadit do kategorie závazků. Týká se zahrnutí pozemků do urbanistické soutěže,  jejíž vypsání připravuje hlavní město Praha ve spolupráci s Institutem plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) a všemi aktéry v území. Vypsání urbanistické soutěže na celé území nádraží podpořilo i zastupitelstvo MČ Praha 3 usnesením č. 183 ze dne 16. 2. 2016 a starostce uložilo přípravu soutěže koordinovat s IPR. Ta však s Central Group dohodla, že se soutěže zúčastní pouze za podmínky, že „konání Soutěže ani navazující zpracování studie nebude mít dopad na proces rozvoje pozemků“ (- doslovná citace ze smlouvy). Jinými slovy Central Group se soutěže zúčastní pouze za podmínky, že se jí nezúčastní.

Postup starostky Vladislavy Hujové sabotuje dosavadní spolupráci s IPR a hlavním městem směřující k podpisu memoranda o vypsání urbanistické soutěže. Starostka se s Central Group, který dosud nepředstavil žádnou podobu zástavby území, dohodla za zády hlavního města a dává developerovi bianko šek na výstavbu prakticky čehokoli. Smlouva je navíc nevýhodná i pro Prahu 3. Starostka vyměnila jednu školku za možnost kontrolovat další rozvoj celého území.

K odmítnutí smlouvy a návratu ke společnému jednacímu stolu vyzvala starostku Hujovou dopisem i náměstkyně primátorky hl. m. Prahy a radní pro územní rozvoj Petra Kolínská.

Klub zastupitelů Žižkov (nejen) sobě proto vyzývá starostku Prahy 3, aby smlouvu s Central Group nepodepisovala, alespoň do doby projednání smlouvy na zastupitelstvu Prahy 3. Dvanáctičlenný klub zastupitelů Žižkov (nejen) sobě má dostatek hlasů ke svolání mimořádného zastupitelstva a žádost o jeho svolání předá na úřad městské části tento čtvrtek. Zastupitelstvo se pak musí konat nejpozději do 15 dnů.