Rozhovor s Ondřejem Rutem

Žižkovské listy nás požádaly o zodpovězení anketních otázek. Z minulosti máme zkušenost, že ŽL píší tendenčně a jednostranně podporují místní ODS. Aby jednotlivé odpovědi nebyly vytrženy z kontextu, zveřejňujeme je zde, vlastně jako takový rozhovor s naším lídrem Ondřejem Rutem.

Jaké budou vaše hlavní priority na čtyři roky pro Žižkov a Vinohrady?
Praha 3 musí aktivně přispět ke zlepšení dostupnosti bydlení. Splnit slib a dluh z minulosti, co nejrychleji dokončit privatizaci bytů a výnosy z ní investovat do výstavby bytů nových a rekonstrukcí těch stávajících. Můžeme k tomu použít také peníze z balíku více jak dvou miliard ve Fondu rozvoje dostupného bydlení, jehož založení iniciovali v Praze Zelení. Pokusíme se také vyjednat s developery, aby část bytů v nové výstavbě připadla městu, např. výměnou za zhodnocení jejich pozemků změnou územního plánu.
Klimatická změna přináší vlny sucha a veder, do ulic musíme dostat vodu a stromy. Zelení chtějí v ulicích Prahy 3 vysázet nejméně 200 nových stromů a začít instalovat pítka a mlžítka. Zvýšíme dopravní bezpečnost. Chodci jsou pro nás prioritou. Všechny tramvajové zastávky musí být bezbariérové. V rezidenčních oblastech zavedeme zklidněné zóny 30 a na frekventovaných místech doplníme další bezbariérové přechody.

Který z kandidujících subjektů je pro Vás jako koaliční partner nepřijatelný? Proč?
SPD jako reprezentant extrémně pravicového populismu. Problém máme také s ODS ve spojení se Svobodnými – jejich ideologický boj za svobodu aut a proti používání kola ve městě není ve shodě s naší politikou. Nechceme se také opírat o podporu KSČM.

Věříte, že vyšší počet strážníků zajistí vyšší bezpečnost v Praze 3?
Hodně záleží na tom, jak policie pracuje. Pokud se bude soustředit na nahánění lidí bez domova sem a tam po městě, jak navrhuje starosta Bellu, tak nám více strážníků nepomůže. Policii odpadlo sledování přestupků za neoprávněné parkování v zónách, které dnes už řeší automatický systém, přesto není schopna efektivně řešit některé dopravní přestupky (stání na zákazu nebo v zeleni, průjezd rezidenčními zónami apod.) nebo dodržování nočního klidu.

Myslíte, že by obecní nájemci, kterým městská část v minulosti nestihla v slíbeném termínu nabídnout v privatizaci byt k odkupu, měli být radnicí kompenzování? Pokud ano, v jaké formě?
Radnice by měla na zpoždění v privatizaci i na stoupající ceny nemovitostí reagovat. Zelení v klubu Žižkov nejen sobě proto letos na zastupitelstvu navrhli zavedení další slevy – 20 % z kupní ceny dolů, pokud se kupující zaváže, že byt po dobu 20 let nepřevede na třetí osobu. To by mělo bránit spekulacím a umožnit privatizovat za ceny srovnatelné s dobou, kdy byla lidem privatizace přislíbena.

Jste spokojeni s úrovní farmářských trhů provozovaných na Jiřáku dceřinou firmou městské části?
Úroveň trhů po změně provozovatele viditelně neklesla. Zlepšit je třeba dostupnost informací o původu výrobků, aby si byl zákazník jist, že jsou skutečně farmářské.

Kdo a proč by měl být podle Vás provozovatelem farmářských trhů? Jaká kritéria by podle měla v jeho výběru hrát roli?
Pokud se prokáže, že je provozování trhů přímo městskou akciovkou ekonomicky efektivní, není důvod provozovatele měnit.

Jaký je váš pohled na výstavbu trasy metra B na Žižkov, případně zavedení dalších linek (tramvaj v Husitské apod.)?
(Máte zřejmě na mysli trasu D..)Myslím, že bytová výstavba, zejména v areálu Nákladového nádraží, ukáže, že metro na Žižkov je potřeba. Dříve než za 20 let se ho ale nedočkáme. Přeplněným tramvajím mohou ulevit i další stavby – musíme urychlit přípravu nové tramvajové trati, spojující Vinohradskou a Hlavní nádraží, trati spojující Želivského a Eden/Spořilov nebo nové trati přes Nákladové nádraží do Habrové ulice. Opravdovou dopravní revolucí, která může snížit počet aut v centru však bude výstavba tvz. Nového Spojení II – projektu podzemní železnice, který umožní příměstským vlakům projíždět centrem Prahy. Mohli bychom tak dojet jedním vlakem z Kladna do Vršovic nebo z Milovic na Karlovo náměstí.

Jaký je Váš postoj k výstavbě na Nákladovém nádraží Žižkov?
Je to rozvojové území, na němž má vzniknout nový kus města. Nemělo by se ale, jako dnes, plánovat salámovou metodou. Je třeba schválit urbanistickou koncepci (územní studii), která dopředu určí kapacity zástavby, polohu náměstí, parků, základní školy a jiné občanské vybavenosti. To je možné realizovat v návaznosti na právě probíhající změnu územního plánu, nebo v návaznosti na Metropolitní plán, jehož návrh v tomhle ohledu absolutně selhává.

Jaký je Váš postoj k budoucnosti parku Parukářka a jeho okolí? Jaká je Vaše představa budoucí existence občerstvení v parku? Jaký je váš postoj k plánované výstavbě v okolí – projekty na pozemku vysloužilého areálu Českého rozhlasu u Jeseniovy ulice, či projekt firmy Villa Parukářka v sousedství Kliniky?
Parukářku není třeba nijak výrazně vylepšovat, funguje dobře tak, jak je. Tlak developmentu v jejím okolí by ale měla radnice usměrňovat, aby nedocházelo k předimenzované zástavbě a park byl lépe přístupný z okolních soukromých pozemků. Do vlastnictví města by bylo vhodné dostat pozemky Olšanské investiční a.s. (dříve Ortenaria), kde má i podle Pleskotovy koncepce vzniknout nový park s vodní plochou. Na předimenzovanou stavbu na bývalých pozemcích Rozhlasu Zelení dlouho aktivně upozorňovali a i díky tomu došlo k částečnému snížení stavby. Pořád ale nejde o budovu, která by do okolí zapadla. O ostatních developerských kauzách se snažíme šířit informace prostřednictvím kampaně www.zizkovnezastavis.cz.

Jaký je Váš koncept řešení dopravy v klidu a obecně nedostatku parkovacích míst v městské části? Jakým způsobem navrhujete situaci řešit? Jak se stavíte k výstavbě podzemních garáží v Praze 3?
Při parkování je třeba upřednostnit rezidenty, celoměstskou politikou snižovat poptávku po automobilové dopravě a zlepšovat nabídku komfortních cest MHD, vč. městské železnice. V ulicích bychom měli myslet méně na auta a více na stromy a lidi. Parkovací místo v podzemní garáži stojí veřejný rozpočet kolem dvou milionů korun, což si nemůže dovolit.

Jakou podobu by měl mít koncept Smart City pro Prahu 3, jaké projekty v této souvislosti máte v plánu realizovat?
Současná koncepce Smart City je příliš obecná a slouží hlavně pro propagaci a zvyšování prestiže radnice. Není to koncepce, která by usměrňovala rozvoj a konkrétní projekty. Smart city se bohužel často redukuje na nepříliš užitečné, nebo předražené projekty, jako jsou informační cedule v parcích a chytré lavičky. Dobrým projektem smart city jsou pro mě Rekola, bike-sharingový systém, který město nestojí ani korunu. Obecně je třeba udělat pokrok v dopravě. Vždyť Dopravní podnik dodnes neumí poskytnout data o pohybu tramvají a autobusů v reálném čase, která mohou využít aplikace třetích stran. A nemá ani aplikaci vlastní. V Praze 3 se podařil projekt Čistá trojka, ten bychom chtěli udržet.

Souhlasíte se stávajícím způsobem rozdělování grantů v Praze 3? Pokud nikoliv, v čem by se měl změnit?
Grantový systém by se měl zlepšit. Z anonymního hodnocení politických nominantů v komisích se neúspěšní žadatelé zřídka dozvědí, co bylo v jejich žádosti špatně a proč uspěly jiné projekty. I pro hodnotitele je to těžké odpovědně bodovat obrovské množství projektů v omezeném čase. Zvýšit důvěru a spolehlivost grantového systému by mohla odborná pomoc zvenčí, základem je ale nastavení lepšího systému hodnocení a zavedení opravdových slovních posudků.

Jak se díváte na aktivity lidí okolo spolku Street Gardening, kteří na veřejných prostranstvích sázejí živelně květiny? Měla by být tato aktivita podle Vás nějak regulována? Pokud ano, tak jak?
Sázení květin v ulicích je třeba přivítat a nerušit. Je skvělé, že se lidé chtějí spontánně podílet na zlepšování veřejného prostoru. V tomhle přístupu ke světu je základ naší pospolitosti a dobrého fungování města. Není nutné, aby radnice měla pod kontrolou úplně vše.